Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus podruhé

18.7.2012 Hynek Řihák Přečteno 1859× Zdroj:

V době před výraznějším angažováním státu v oblasti sociální péče existovaly v našich krajích vedle péče obecní a zemské (ta existovala v Čechách, ale již ne na Moravě) i soukromé dobrovolné aktivity. 

V době před výraznějším angažováním státu v oblasti sociální péče existovaly v našich krajích vedle péče obecní a zemské (ta existovala v Čechách, ale již ne na Moravě) i soukromé dobrovolné aktivity. Jednou z oblastí, kde se tyto aktivity odehrávaly, byla i péče o děti. Tato péče měla různou podobu (školské spolky, nadace, odkazy atp.). Jednou z podob této péče byly i tzv. sirotčí spolky. V tomto příspěvku se zaměříme na tyto spolky na Moravě a především v Brně a ukážeme tak velký význam soukromé dobročinnosti (dobrovolné akce) pro sociální péči o děti a mládež na sklonku Rakouska-Uherska a za tzv. první republiky. Na Moravě sirotčí spolky vznikaly v době před první světovou válkou. A byly zpravidla financovány zcela soukromě. Po první světové válce se tyto spolky transformovaly do spolků "Okresní péče o mládež", které již byly často částečně subvencovány z veřejných rozpočtů, ale (alespoň dle zkoumaných podkladů) soukromé financování mělo stále navrch. Činnost těchto spolků byla již značně rozsáhlá. Mimo jiné provozovaly i poradny pro matky, které byly spojené i s lékařskou péčí. A dle jednoho z materiálů, to byla právě poradenská činnost, která významně snížila dětskou úmrtnost na minimum [1]. Možná je takové tvrzení poněkud nadnesené a vlivů na pokles dětské úmrtnosti bylo jistě více, ale pravděpodobně nějaký pozitivní dopad těchto spolků a jejich poraden zde byl, protože jak je známo: získávání informací něco stojí. Navíc tyto spolky se snažily i zlepšit výživu dětí a právě lepší výživa má velký vliv na délku lidského života.

Sirotčí spolky na Moravě

V literatuře je možné najít řadu zmínek o existenci sirotčích spolků a jejich nástupcích "Okresních péčích o mládež" (dále jen OPM, tento spolek se pak mohl dělit na "Místní péče o mládež"). Roku 1913 vznikly sirotčí spolky v Králově Poli, Židenicích, Husovicích a Juliánově [2]. V roce 1912 vznikl sirotčí spolek pro soudní okres Slavkov u Brna. Tento měl koncem roku 1913 již 45 zakládajících členů, 410 přispívajících členů a jmění ve výšši 4 230,74 rakouských korun (dále jen K). V nedalekých Bučovicích vznikl tento spolek již roku 1908 a ve Vyškově roku 1912. Zde vznikl za tzv. první republiky i sociální dům Opm [3]. Ke konci roku 1912 se konala ustavující schůze "Sirotčího spolku pro soudní okres Příbor". Roku 1917 měl tento spolek již 650 členů a staral se o 150 válečných sirotků [4]. V Olomouckém soudním okrese působily před první světovou válkou český a německý sirotčí spolek. V soudním okrese Telčském vznikl "Spolek pro ochranu dětí v soudním okrese Teleckém" roku 1909. Roku 1908 vznikl podobný spolek v Napajedlích [5]. A tak by se dalo dlouho pokračovat. Roku 1925 se pak vykazuje v rámci zastřešující "České zemské péče o mládež na Moravě" následující: "Sdružovala 79 Okresních péčí takže síť organizační na Moravě je úplná. Veškerá drobná práce spočívala na důvěrnících, jichž bylo ve 2788 obcích přes 3000." [6].

Sirotčí spolek v Brně

Nyní se krátce podíváme na fungování dvou spolků na území města Brna. První je sirotčí spolek v Brně, k jehož ustavení došlo 18. března 1914 za účasti jak jednotlivců, korporací tak i zástupců úřadů. První kapitál spolku poskytla "Zemská komise pro péči o mládež v Brně" [7]. Spolek tento zřizuje útulek pro děti, ovšem v prostorách poskytnutých městem, na druhou stranu útulek měl sloužit především dětem rukujících vojáků. Roku 1915 koná spolek sbírkovou akci u příležitosti Dětského dne pro válečné sirotky a v divadle se pořádá umělecké matineé za účelem propagace a získání prostředků. O rok později se spolek ujímá i žen narukovaných vojáků, kterým již nestačí státní vyživovací přídavek. Roku 1917 spolek koná 2 kursy pro matky, ustavuje zvláštní výbor pro sbírku na Dětský den, pomáhá jinému spolku s rozdělováním stipendií válečným vdovám atp. Roku 1918 se měly provádět sbírkové dny ve prospěch vdovského a sirotčího fondu, kurs pro matky, Vánoční nadílka a akce "Ochrana proti zimnímu hladu". Tehdy spolek hospodařil s obratem 11 542,65 K. Spolek v té době také pomáhal veřejnému sektoru - propagoval válečnou pojišťovací půjčku, kontroloval rodiny poručenců a pořizoval podklady pro státní sociální akce. Je možné, že v této době obdržel zkoumaný spolek nějakou menší subvenci z veřejného rozpočtu (v úvahu připadá především obec nebo země), ostatně veřejnému sektoru spolek pomáhal. Zdá se však, že spolek byl převážně financován ze soukromých prostředků [8].

To se změnilo roku 1919, kdy se uvádí, že: "V československé republice nebude míti více místa stará dobročinnost, která byla vždy pokládána za milost, jež obdarovaného chudáka vždy ponižovala a jeho lidské vědomí otupovala. Na místo ponižující milosti stavíme dnes sociální povinnost.". Zároveň se zde píše, že: "Podávají se první žádosti o státní subvence ministerstvu sociálních péče v Praze." [9]. To byla poněkud silná tvrzení, i když částečně jistě pravdivá. Jak uvidíme dále po dobu tzv. první republiky zbyl v péči o děti potažmo mládež velmi významný prostor pro "starou dobročinnost."

Sirotčí spolek v Brně-Žabovřeskách

To sirotčí spolek v Žabovřeskách žil kolem začátku první světové války čistě za své peníze. Dle stanov z roku 1911 spolek: „... má účelem starati se o blaho sirotků a dětí, rodiči zanedbávaných; může však rozšířit péči svou na osoby duševně choré, nepožívající útulku ve veřejných ústavech.“. K získávání prostředků pak stanovy uvádí, že: „Prostředky hmotné k tomu tvoří členské příspěvky, výtěžky spolkových podniků a dary.“ [10]. Dle přihlášky za člena spolku byl roční členský příspěvek 1 K. Členů bylo k 1. březnu 1914 107. Členové a dárci se rovněž složili v roce 1912-3 na nákup loutkového divadla, které mělo zajistit další prostředky a šířit osvětu, toto však příliš úspěšné nebylo. Úspěšnější byla spolupráce s "Tělovýchovnou jednotou dělnickou", která 3. srpna 1913 pořádala "Květinový den" ve prospěch spolku, a to s výnosem 205 K. Vedle toho měl spolek výnosy z Dětského dne, ty však nejsou ve zprávě specifikovány [11].

Prostředky získané spolkem měly být použity k naplnění účelu spolku. Dle záznamů rozdával spolek podpory. O těchto bylo rozhodováno individuálně na schůzích výboru, kdy byly čteny došlé žádosti. Pro ilustraci: na výborové schůzi ze dne 30. listopadu 1913 byly některé žádosti zamítnuty a jiné žádosti byly vyslyšeny. A tak se můžeme dočíst, že se dané dítko podělí, anebo že děvče bude podporováno. Je zde zmíněna i nepeněžní podpora [12]. V některých případech se situace musela nejdříve vyšetřit a teprve pak bylo rozhodnuto o poskytnutí podpory nebo zamítnutí žádosti. Zmíněné vyšetření se velmi pravděpodobně dělo na místě některým z členů spolku. Případně bylo rozhodnuto i tak, že se poskytne podpora na jeden měsíc a věc se do tét doby vyšetří [13]. Místním šetřením a znalostí místní situace mohl spolek lépe zajistit, aby se podpora dostala k více potřebným a mohl tak i předejít jejímu zneužívání. Tuto praxi zdůrazňuje i jedna z přednášek pronesených několik let po první světové válce na výstavě sociální péče o mládež v Brně: „Jak už bylo řečeno, předpokládá správný výkon sociální péče o mládež zevrubnou znalost všech místních i osobních poměrů a individuálních potřeb těch, kdo na její pomoc jsou odkázáni. Znalost ta, která je podmínkou řádné individuální péče, může se opatřiti jen stálým a přímým stykem s těmito jedinci.“ [14]. Dnes by se řeklo, že šlo o práci přímo v terénu. To potvrzuje i jednatelská zpráva za rok 1913, spolek: „Vyhledal si sám nejnuznější rodiny v nichž jsou děti osiřelé a hleděl těmto aspoň v prosinci, lednu a únoru poskytnouti pomoc rozdělením podpor měsíčně po 4 K na jedno dítě.“ Bylo takto poděleno v prosinci 25 dětí dohromady částkou 100 K a v lednu a únoru vždy 23 dětí vždy částkou 92 K. Celkem tedy spolek vydal za zimu roku 1913/14: 284 K. Pro ilustraci v roce 1910 stálo kilo chleba 0,30 K a masa 1,46 K. V roce 1914 to bylo 0,34 K a 1,85 K [15]. Ve stejném podkladu se uvádí i nezájem obce o sociální péči o děti a mládež. Sirotčí rada: „...vůbec se nescházívá vůbec ničeho nedělá, ani zástupců svých do výborových schůzi našich nevysílá v plném počtu 1/3 všech členů výboru.“. Snaha představenstva spolku ohledně svolání sirotčí rady obce a její uvedení v činnost vyzněla naprázdno. Spolek tak dle této zprávy vlastně činnost této rady nahrazoval [16]. Osud tohoto spolku ve víru války není jasný, zkoumané materiály končí rokem 1915.


[1] Okresní, s. 21.

[2] Ibid, s. 11. Dnes vše součásti Brna.

[3] Ličman, s. 65 a Nekuda, s. 268.

[4] Jurok, s. 137.

[5] Nešpor, s. 278, Tiray, s. 85 a Cekota, s. 167.

[6] Z činnosti.

[7] Šlo o spolek a nikoliv veřejný úřad. Později byl tento spolek přejmenována na „Českou zemskou péči o mládež na Moravě“, která byla ústřední organizací veškeré dobrovolné sociálně zdravotní péče o mládež na Moravě viz - Okresní, s. 95.

[8] Okresní, s. 11-12. Implicitně to plyne i z dalšího odstavce tohoto příspěvku.

[9] Ibid, s. 11-12.

[10] Stanovy, §1 a 3.

[11] Přihláška, Soupis a Jednatelská zpráva.

[12] Schůze.

[13] Ibid.

[14] Tůma, s. 18.

[15] Jednatelská zpráva, tato zpráva vznikla k 1. 3. 1914 a pokrývá tak i leden a únor roku 1914. Ceny převzaty z: Machačová, s. 241-242 příloha č. 15. Uvedené ceny jsou ovšem platné pro Prahu, mohou být tedy o něco vyšší, i když u potravin nelze obecně moc předpokládat velké rozdíly, srovnatelné ceny pro Brno autor nenalezl.

[16] Jednatelská zpráva a Protokol.

Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus podruhé (2/3)


Sirotčí spolky po první světové válce

Jak již bylo řečeno výše, po první světové válce byly sirotčí spolky přejmenovány na spolky "Okresní péče o mládež" (dále jen Opm), které mohly mít podřízené tzv. "Místní péče o mládež" (dále jen Mpm). Opm pokrývaly celou Moravu. Jejich financováni bylo již hybridní - tj. soukromě - veřejné. V materiálu z roku 1926 se zmiňují dotace obdržené z veřejných rozpočtů, a to se snižující se intenzitou: "... ministerstvo zdravotnictví rok od roku subvence na poradny snižuje tak, že Okresní péče nemohou již samy nákladů správních i udržovacích dále hraditi.". Podpora veřejných činitelů nebyla prý dostatečná i v jiných činnostech Opm. Celkově hospodařily Opm a zastřešující zemská péče s asi 8% deficitem, a to hlavně z důvodu škrtů ve veřejných rozpočtech, zvláště (moravském) zemském a státním. A proto: "V důsledcích toho jsou naše organizace ve svých příjmech odkázány výhradně na dobročinnost, na dary a sbírky peněz neb naturálií.". Slovo výhradně zde není sice úplně na místě (nějaké veřejné dotace spolky dále dostávaly – viz začátek odstavce), ale tato věta ukazuje velkou důležitost výše zatracované "staré dobročinnosti". Největším zdrojem příjmů byl tehdy "Dětský den", jenž v roce 1925 vynesl 560 tisíc Kč [17]. Pro ilustraci činností prováděných spolky Opm a jejich rozsahu uveďme pár příkladů. Roku 1925 bylo vydržováno 175 poraden pro matky. V péči těchto poraden bylo víc jak 21 tisíc dětí. Poradny vydržovaly 9 jeslí, 2 útulky pro matky s dětmi a 2 rodinné kolonie. K péči o mládež ve věku 3-14 let sloužilo 42 dětských domovů, 30 rodinných kolonií a volná rodinná péče. V polévkových ústavech bylo stravováno 3 167 dětí. Ošaceno bylo 9 414 dětí a penězi a naturáliemi bylo poděleno 13 000 dětí atp. [18].

K podobným závěrům dochází i autoři historie města Třeště (jihozápadní Morava), kteří tvrdí, že možnosti Opm byly závislé doznačné míry na dobročinnosti obyvatel. Zpráva zdejší Opm (původně vznikla jako sirotčí spolek roku 1912) za rok 1938 pak uvádí, že cílem péče je snížit dětskou úmrtnost a zvýšit zdravotní stav všech dětí [19].

Faktem je, že stát se i přesto snažil získat na tyto spolky určitý vliv. Ministerstvo sociální péče vydalo pro tyto spolky roku 1921 vzorný návod stanov Opm, podle nichž měla být provedena obligatorně reorganizace dobrovolné péče ve všech okresech Českých zemí. Tato povinnost nebyla vyžadována nějakým zákonem nebo nařízením, ale byla spojena s udělením státní subvence. Kdo o subvenci pro péči o mládež nežádal ten se nemusel stanovami řídit [20]. Těžko říci, zda měly takové jednotné stanovy smysl, když uvážíme regionální rozdíly, rozdíly mezi vesnicemi a venkovskými městy na jedné straně a velkými městy na druhé straně atp. Každopádně citovaný materiál zároveň považuje spoléhání se ve všech potřebách na stát za bláhové [21].

Okresní péče o mládež před druhou světovou válkou

Opm fungovaly po celou dobu tzv. první republiky. Tím také fungovalo i převážně soukromé financování sociální péče o děti (mládež). Dle výroční jubilejní zprávy Opm pro město Brno za rok 1937 pořádala tato rozsáhlé sbírkové akce mezi občany na Svátek matek, ke vzniku státu, k Dětskému dni (ten se slavil tehdy v říjnu) a během dušičkových dní (hřbitovní sbírky). Zpráva obsahuje i poděkování široké veřejnosti za každé přispění, ať formou darů a dárků k vánočními stromu republiky, který živil dětský domov brněnské Opm, tak i za jakoukoliv jinou oporu. naopak například tzv. mléčné akce, ošacování potřebných dětí v mateřských a národních školách a další ošacovací akce "Dobročinného komitétu - okresního ošacovacícho odboru Opm pro V(elké) B(rno)" byly financovány hybridně - tj. ze soukromých i veřejných zdrojů. Zpráva uvádí i podrobnosti k oběma ošacovacím akcím. U první akce byly prováděny sbírky u jednotlivců, podniků a pouliční sbírky, které vynesly 95 976 Kč, z nichž ovšem 50 000 Kč pocházelo z veřejných zdrojů (od policejního ředitelství). Nepeněžní dary ze sbírek byly odhadnuty na 114 tisíc Kč. V případě druhé akce bylo rozdáno oblečení a látky za 76 364 Kč, subvence z ministerstva sociální péče pokryla věci za 23 710 Kč a zbytek daly sbírky, dary a výnosy z kulturně zábavních podniků a vydání ročenky. Podobně jako tyto akce byla hrazena i prázdninová péče o děti (vlastně rekreace dětí) - tj. ze soukromých i veřejných zdrojů [22]. Ošacovací akce nebyly jen dílem vlastní Opm, ale byly dílem i jiných organizací a podřízených složek Opm, proto by neměly být součástí rozpočtu vlastní brněnské Opm, který budeme vzápětí zkoumat. Je nutné ještě dodat, že stejně jako výše, tak i u ošacovacích akcí platilo, že se situace potřebných dětí zvažovala a ne každé dítě bylo poděleno. Pokud byla žádost zamítnuta, tak to bylo zpravidla kvůli tomu, že děti pocházeli z rodin, které byly při dobré vůli a hospodaření schopné ošatit děti sami [23].

 Je možné se pokusit analyzovat příjmy rozpočtu brněnské Opm z hlediska soukromého a veřejného financování této organizace. Bohužel ve zprávě není nikde uveden přehledně rozpočet na rok 1937. Pochopitelně samotnou Opm vcelku nezajímalo rozlišení na prostředky pocházející ze soukromých nebo veřejných zdrojů. V zkoumaném matriálu je prezentován pouze stručný návrh rozpočtu na rok 1938. Tento návrh se ovšem dá interpretovat na základě informací za rok 1937. Taková interpretace nebude pravděpodobně příliš přesná, ale nic jiného v tomto případě nezbývá. Pro naplánování rozpočtu na rok 1938 byla jistě uvážena data z předcházejícího rozpočtu. Rozpočet měl příjmy naplánovány ve výšši 801 tisíc Kč (výdaje měly činnit 829 tisíc Kč), z toho měly tvořit subvence z veřejných rozpočtů 224 tisíc Kč, z veřejných rozpočtů byla hrazena i (neznámá) část příspěvků na ošetřování – celkem 115,8 tisíc Kč. Dary a pokuty měly tvořit 20 tisíc Kč. Dle rozpočtu za rok 1937 tvořily dary z veřejných prostředků v této položce pouze asi 12% všech darů, o pokutách (zřejmě velmi malé položce) zkoumané materiály mlčí. Sbírky pak byly naplánovány ve výši 178,5 tisíc Kč a lze předpokládat, že za rok 1937 většina financí vybraných sbírkami pocházela ze soukromých zdrojů (typy sbírek viz výše). Převážně anebo zcela naplňovaly soukromé zdroje následující kapitoly plánovaného rozpočtu: členské příspěvky (5 tis. Kč), úroky (6,5 tisíce Kč) a výtěžky ze zábavních a kulturních podniků (200 tisíc Kč). Otázkou je kapitola různé s 51 tisíc Kč [24]. Pokud tuto kapitolu odečtu od plánovaných příjmů rozpočtu, tak předběžně odhaduji, že soukromé prostředky mohly financovat běh brněnské Opm tak z 55-60% [25].


[17] Z činnosti.

[18] Ibid.

[19] Bukvaj, s. 170-171.

[20] Tůma, s. 18-20.

[21] Ibid, s. 16-17.

[22] Okresní, s. 30-31, 44, 47-49 a 56.

[23] Ibid, s. 48.

[24] Ibid, s. 57-59 a 30-31.

[25] Řekl jsem si, že příspěvky na ošetřovné byly hrazeny ze 2/3 z veřejných rozpočtů.

Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus podruhé (3/3)


Místní péče o mládež před druhou světovou válkou

Přesnější informace lze získat ohledně financování Mpm, které patřily pod brněnskou Opm. Analyzujeme si několik jejich rozpočtů z roku 1937. Do celkové výše rozpočtu je zahrnuta pokladní hotovost na začátku a konci roku. Mpm v Řečkovicích (rozpočet 3 880,8 Kč a příjmy 2 023,9 Kč), Žabovřeskách (7 343,5 a 4 526,15 Kč) a Židenicích (8 518,85 a 7 050,7 Kč) hospodařily z darů, členských příspěvků, úroků a zejména sbírek (Svátek matek a hřbitovní sbírky) a případně i kulturně zábavních podniků. Jejich financování tak bylo zajištěno prakticky jen ze soukromých prostředků. Mpm v Komárově (rozpočet 2 894,85 Kč a příjmy 1 655,15 Kč) a Černovicích (2 774,05 a 2 000,55 Kč) na tom byly podobně, dostaly jen dotaci od mateřské Opm ve výši 300 respektive 200 Kč. I pro tyto Mpm byly hlavním zdrojem sbírky (Svátek matek, slavnost při otevření mateřské školy a denního útulku, Dětský den). Mnohem většími rozpočty a příjmy se mohly pochlubit Mpm umístěné ve dvou velkých městských čtvrtích, které byly před připojením k Brnu samostatnými městy. Rozpočet Mpm v Husovicích činil v roce 1937 28 124,7 Kč a příjmy činily 13 715,4 Kč. Největší část příjmů zde tvořila sbírka na Svátek matek, další sbírky a kulturně-zábavní podniky (9 607,2 Kč). Něco přinesly dary (1 196,5 Kč), úroky a splátka půjčky (632,7 Kč). Subvence pak činily jen malou část příjmů: od obce Sebranice to bylo 348 Kč (nazpět do obce však putovalo na podporách z rozpočtu 398 Kč), od Masarykova fondu 1 131 Kč a od mateřské Opm (jejíž financování bylo soukromo-veřejné - viz výše) 800 Kč. V Králově Poli bylo veřejné financování péče o děti silněji zastoupeno. Rozpočet zde dosahoval výše 37 048,25 Kč a příjmy byly 13 534,2 Kč. Sbírky (Svátek matek, dušičkové – tj. hřbitovní sbírky a malý zbytek z tryzny za TGM) vynesly 4 568 Kč, členské příspěvky 1 145 Kč, dary 450 Kč, vrácená spořitelní knížka (asi nález) 309 Kč a úroky 683,85 Kč. Příspěvek "Československého červeného kříže" na prázdninovou kolonii pro děti ve výši 1 500 Kč je obtížně zařaditelný, protože tento spolek byl financován hybridně. Subvence z veřejných rozpočtů včetně daru městské spořitelny činily 4 878 Kč, a byly použity z velké části na prázdninovou péči o děti (rekreaci). Na základě uvedeného lze odhadnout, že veřejné financování se u této Mpm podílelo na celkových příjmech asi ze 40% [26]. Nicméně v položce dary se mohly vyskytnout i dary od veřejných korporací, tak jako se v malém množství a hodnotě objevují mezi dary poskytnutými Opm za rok 1937 [27]. Na druhou stranu spolek Opm a jeho Mpm poskytovaly některé služby veřejnému sektoru: například vykonávaly pro něj instituci generálního poručenství, distribuovaly poukázky ze státních stravovacích akcí a podílely se na očkování.

Podívejme se krátce na činnost jedné takové Mpm. Výše jsme rozebíraly činnost Sirotčího spolku v Žabovřeskách, a proto se teď podíváme na činnost Mpm tamtéž. Spolek v roce 1937 rozdal 5 poukázek na potraviny a 40 vánoček rodinnám nezaměstnaných za  241,2 Kč. Za obuv pro děti vydal spolek 445,8 Kč a za ošacení 45 dětí vydal 327 Kč a dalších 300 Kč věnoval na stejný účel do sousedních čtvrtí. Místnímu dámskému odboru Národní jednoty poskytl na vaření dětem 500 Kč a na různých podporách rozdal 622 Kč, a to včetně toho, že dvěma rodinám zaplatil nájem ve výši 290 Kč. Mateřské Opm pak odvedl členské příspěvky za 658 Kč a zvýšil svůj zůstatek hotovosti o 1432,15 Kč. Spolek dále provozoval poradnu pro matky všech vrstev a stavu. Tato poradna: "Náleží v prvé řadě těm [matkám, pozn. autora], které v ošetřování dětí kladou velký důraz na preventivní péči o děti, mající za úkol boj proti dětským chorobám a dětské úmrtnosti.". Poradna (lékař ordinoval 1 hodinu týdně) byla navštívena za rok 1937 1793 krát, a to matkami s 240 dětmi. Navíc spolek (mimo uvedený rozpočet) odvedl vítěžek sbírky na Dětský den mateřské Opm a distribuoval – podobně jako ostatní Mpm - státní poukázky ze státní stravovací akce (z rozvahy za rok 1937 plyne, že tak činil zdarma, tj. nic za tuto službu od státu nedostal – podobné to bylo i u jiných Mpm) [28]. Jak je patrné, tak nepeněžní forma sociální pomoci není vůbec nový vynález. Zneužít peněžní sociální dávku je snadnější než nejprve najít kupce pro svrchník a až pak utržené peníze propít v hospodě. Všechny brněnské Mpm za rok 1937 ošatily samy [29] 700 dětí za obnos 7 750,2 Kč a poukázkami na potraviny (hlavně cukr a tuk) podpořily 906 zdravotně ohrožených dětí za obnos 12 378,4 Kč. Vlastní Opm podpořila 127 dětí potravinami za 2 450,35 Kč a na jednorázové podpory, příspěvky na jízdné a jiné vydala dalších 5 293,1 Kč [30]. Přičemž zdravotní stav dítěte a potřebnost následné potravinové pomoci hodnotil lékař individuálně v dané poradně. Pro porovnání tehdy stála polévka s příkrmem v komárovské školní kuchyni asi 1,1 Kč a školní oběd v Žabovřeskách přišel na 1,17 Kč [31].

Z analýzy těchto sedmi rozpočtů Mpm brněnských čtvrtí lze vyvodit, že soukromé financování mělo pro Mpm větší význam než pro Opm. Celkově lze na základě tohoto zkoumání alespoň pro město Brno tvrdit, že zde mezi válkami spočívala sociální péče o děti a mládež převážně na soukromém financování – tj. „staré dobročinnosti“ (porovnej s údaji o Třešti výše), a že dosáhla poměrně slušného rozsahu.

Další péče o děti a mládež

Sirotčí spolky a Opm respektive Mpm však nebyly jediné instituce, které realizovaly "starou dobročinnost" ohledně péče o děti a mládež. Jak plyne z posledně citovaného materiálu, tak Mpm v Brně si zjišťovaly pomocí dotazníků přehled o podpůrné péči pro děti a mládež poskytnuté ostatními spolky a korporacemi v obvodu jejich působnosti. Výsledky takového šetření jsou samozřejmě neúplné, protože ne každý spolek a korporace dotazník vrátila a ne každý musel být osloven. Využijme opět Žabovřesky. Zde byla péče ostatních spolků rozsáhlá. Děti zde podělovalo roku 1937 6 dalších spolků [32], byť spolek Národní jednota (respektive dva jeho odbory) částečně i z veřejných prostředků. Přitom některé za spolků měly úplně jiné zaměření než provozování dobročinnosti, a tak děti podělovaly vzdělávací a divadelní spolek, tělovýchovné jednoty Sokol a Orel anebo úsporný spolek. Sedmý spolek "Sbor dobrovolných hasičů" pak vypomohl žabovřeské Mpm svoji prací při sbírkových dnech. Vedle toho zde fungovala při místních školách i tři rodičovská sdružení, která rovněž podporovala chudé děti. V Králově Poli se nepodařilo získat nazpět všechny dotazníky, a tak je podpůrná péče zaznamenána u dvou dalších spolků a dvou církví [33]. V Komárově se podpůrné péči věnovaly vedle místní Mpm dva další spolky, Dobročinný komitét (ten byl ovšem ošacovacím odborem brněnské Opm) a dva další dobrodinci [34]. A tak by se dalo pokračovat. Na úrovni celého města pak působily desítky dalších spolků, i když některé z nich byly zajisté financovány hybridně [35].

Závěr

Na základě této sondy do fungování péče o děti a mládež v podobě Sitočích spolků a později Opm a jejich Mpm na Moravě a především v Brně - tj. ve velkém městě s významným sektorem průmyslu a služeb, lze říci, že tato péče spočívala v první řadě na dobrovolném soukromém financování (další výzkumy by byly záhodné). Přičemž před první světovou válkou - v době tzv. divokého kapitalismu - bylo toto financování prakticky zcela soukromé a za tzv. první republiky (již o něco méně kapitalistické) pak bylo financování převážně soukromé. Lze také říci, ža tato péče dosáhla na tehdejší dobu a při tehdejší úrovni bohatství společnosti docela slušného rozsahu a intenzity, a také se týkala velkých počtů lidí. Zajímavé také je, že tato péče spočívala na práci v terénu - tj. často na osobním kontaktu a znalosti mnohdy různorodé místní situace. O udělení či neudělení pomoci se rozhodovalo často individuálně a po vyšetření situace nebo lékařské prohlídce dítěte [36]. Také nepeněžní podpora ve formě jídla, šatů, bot, zaplacení nájmu atp. byla běžná. Tyto skutečnosti omezovaly možnost zneužití poskytovaných podpor. Na závěr je nutné také podotknout, že Sirotčí spolky a později Opm nebyly žádným církevním projektem.

[26] Okresní Ibid, s. 90-93. Příjmy jsou očištěny o náklady na jejich získávání. Za rok 1937 zvýšilo značně svůj zůstatek 5 z těchto 7 Mpm, 1 Mpm ho zvýšila nepatrně a 1 Mpm ho naopak výrazně snížila – koupila vybavení do porodnice. Celkem bylo v té době v Brně 14 Mpm a další se zakládala.

[27] Ibid, s. 57-59. Financování Čsl. červeného kříže by se musela věnovat samostatná vlastní analýza, která je však již mimo záměr tohoto příspěvku. K Masarykovu fondu: o jaký fond šlo zůstáva pro autora otázkou, pokud by se jednalo o osobní fond presidenta Masaryka, tak ten byl naplňován převážně z darů a nikoliv z veřejných prostředků, pak by se musela částka z tohoto fondu převést mezi soukromé prostředky.

[28] Ibid, s. 79-81 a 92.

[29] Tj. bez výše uvedených akcí na kterých se Opm podílela anebo akcí, které vedl její Ošacovací odbor - Dobročinný komitét.

[30] Ibid, s. 39 a 47.

[31] Ibid, s. 68 a 82. V Obřanech stál školní oběd, ale jen 0,80 Kč – viz Ibid, s. 72.

[32] Vedle toho pak ještě 3 politické strany a jejich organizace – v době tzv. první republiky nedostávaly politické strany přímě dotace ze státního rozpočtu.

[33] A 1 politická strana.

[34] Ibid, s. 81-82, 71-72 a 68. Jeden z dobrodinců byl lékařem poradny komárovské Mpm.

[35] Ibid, s. 94-98.

[36] To samozřejmě neplatilo pro poskytování informací v poradnách, protože tyto poradny měly v plánu poskytovat informace matkám bez ohledu na vrstvu z které pocházely.

Literatura:

1. Z činnosti Okresní a České zemské péče o mládež na Moravě. Brno: Česká zemská péče o mládež na Moravě 1925.

2. Okresní péče o mládež pro Velké Brno: výroční zpráva: 25 (let): 1913-1937. Brno: Okresní péče o mládež 1938.

3. Bukvaj, F. aj. Třešť 1349-2001. Třešť: Město Třešť 2001.

4. Cekota, V. aj. Napajedla: příroda, dějiny, kultura. Napajedla: Město Napajedla 1998.

5. Jurok, J. aj. Dějiny města Příbora. Nový Jičín-Příbor: Město Příbor 2002, ISBN 80-238-9541-9.

6. Ličman, A. Slavkovský okres. Brno: Musejní spolek 1921.

7. Machačová, Jana: Tendence vývoje mezd dělnictva 1848–1914: Srovnání tzv. starých a nových průmyslových oblastí českých zemí. In: K hospodářským a sociálním dějinám 19. a 20. století. Opava, Slezský ústav ČSAV 1991.
8. Nekuda, V. aj. Vyškovsko. Brno: Musejní spolek 1965.

9. Nešpor, V. Dějiny města Olomouce. Brno: Musejní spolek 1936.

10. Tiray, J. Telecký okres. Brno: Garn 2008, ISBN 978-80-86347-98-1.
11. Tůma, A. Poměr státu k dobrovolné sociální péči o mládež. Brno: Česká zemská péče o mládež na Moravě 1923.

Archivní materiály:

1. Archív města Brna (dále jen ABM), značka R 130. Stanovy sirotčího spolku pro Žabovřesky z 25. května 1911.

2. ABM, značka R130. Schůze výboru spol(ku) 30/11 1913.

3. ABM, značka R130. Žádosti.

4. ABM, značka R130. Přihláška a Soupis darů na zakoupení loutkového divadla.

5. ABM, značka R130. Jednatelská zpráva za rok 1913.

6. ABM, značka R130. Protokol o valné hromadě Sirotčího spolku v Žabovřeskách konané dne 7. března 1914.

8. ABM, značka R130. Součást protokolu o valné hromadě dne 1/3 1914: prvopis.

9. ABM, značka R130. Protokol z výborové schůze sirotčího spolku v Žabovřeskách dne 7. února 1915.

Citace ponechány v původním znění (vyjma překlepů).

Nejčtenější články

Nejčtenější články autora

^ Nahoru