Potulka, postrk, možná i střída

19.9.2011 Lukáš Dvořák Přečteno 3694× Zdroj:

Snad ke 140. výročí zákona č. 88/1871 ř. z., o postrku, se v posledních týdnech drží na předních místech zprávy o nevítaných sousedech. Bude řešením postrk, nebo střída? Aneb historická poznámka.

Sever Čech je v současnosti oblíbeným místem setkání členů vlády, různých neonacistů a neoblíbeným místem setrvání místních obyvatel. Takto vyhrotit situaci mělo sestěhování "nepřizpůsobivých" lidí, kteří nyní bydlí v ubytovnách ze sociálních dávek. Všichni volají po řešeních, některá se podobají těm, která se objevila právě před cca 140 lety.

Například ministr práce (a zahálky) Drábek klade podle iDnes důraz na to, aby se odlišovalo, kdo z příjemců dávek má na daném místě trvalé bydliště a kdo ne. Toto bylo, mimo jiné, obsahem již tzv. domovského práva z roku 1863, které dávalo odpovědnost za veřejné chudinství obcím. V době, kdy podle sčítání lidí z roku 1900 bylo mimo svoji domovskou obec 56 % obyvatel, byl považován zákon za jednu z překážek migrace za prací (Engliš 1908, s. CCXXXV). Zákon byl novelizován v roce 1896 a umožňoval nabýt domovské právo, pokud člověk na novém místě setrval nejméně 10 let bez nárokování veřejné chudinské pomoci (Engliš 1908, s. CCXXXIX). Proti lidem bez příjmů, kteří se toulali nebo hledali práci mimo svou domovskou obec, byl namířen zákon č. 88/1871 ř. z., o postrku, který umožňoval takové lidi "postrkem" vykázat zpět do domovské obce, a "protitulácký" zákon č. 108/1873 ř. z. (novelizován roku 1885), který umožňoval člověka bez stálého zaměstnání a bydliště internovat do donucovacích pracoven či uvěznit (Martínek 1977, s. 66-7).

Bohužel, určit jednoznačné dopady těchto zákonů není snadné vzhledem k proměně společnosti, hospodářským výkyvům apod. Případná analogie by případně pokulhávala také z dalšího důvodu. Koncem 19. století se lidé hromadně stěhovali za prací, která znamenala příslib hmotného vzestupu (viz např. H. Řihák: Útěk do továren Terra Libera 8-9/2010). Migranti, o kterých se dnes píše, se stěhují opačným směrem než se stěhovali lidé koncem 19. století, protože jim sociální systém dává opačnou motivaci.

Ať tak nebo onak, můžeme asi jen doufat, že situace neskončí tak, - vzhledem ke stavu veřejných financí, a k tomu, že současný ministr financí nesestavoval několik let statistiky chudinství v Čechách jako K. Engliš - že nebudou tito lidé chodit střídou[1].

Literatura:

Engliš, Karel, ed., (1908): Chudinství v království Českém na počátku XX. století: vydání české. Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého. Praha: Zemský statistický úřad.

Martínek, Miroslav,, (1977): Rakouské zákonodárství v oblasti chudinství, zdravotnictví a sociální správy. Sborník k dějinám 19. a 20. století, č. 4: 63-85.


[1] Naturální podpora chudých přímo od občanů (obvykle přístřešek a strava), kterým to obec uloží (Engliš 1908, s. CXCVII).

Nejčtenější články

Nejčtenější články autora

^ Nahoru